KOMORNÍ KONCERT k životním jubilejím členů Klubu – 23. 5. 2019 v 19:00

Ctirad KOHOUTEK : Oživené zátiší (k nedožitým 90. narozeninám)

Fragment pro sólový tenorový saxofon

Hraje Antonín MÜHLHANSL

Vlastimil LEJSEK : Sonatella pro trubku a klavír (k nedožitým 92. narozeninám)

Mozaika – Marche funebre – Scherzo – Toccata

Hrají : Vlastimil BIALAS – trubka a Milan BIALAS – klavír

Jan ŠIMÍČEK : Valašské invence

  1. Romance.Moderato – 2) Tanec I. – Allegro scherzando – 3)Ukolébavka – Moderato – 4)Halékačky – Andante – 5) Tanec II. – Allegro scherzando

Hraje Filharmonické dechové trio : Anikó KOVARIKNÉ HEGEDÜS – hoboj,

Emil DRÁPELA – klarinet a Roman NOVOZÁMSKÝ – fagot


Jiří MATYS : Hudba pro klavír (k nedožitým 92. narozeninám)

Poco adagio – Allegro risoluto – Andante misterioso – Allegro –

Maestoso – Allegro – Allegro ma non troppo

Hraje Milan BIALAS

Milan SLIMÁČEK : Smyčcový kvartet č. 7

Andante con moto – Larghetto – Allegro deciso

Hraje GRAFFOVO KVARTETO :

Štěpán GRAFFE – 1. housle, Lukáš BEDNAŘÍK – 2. housle,

Lukáš CYBULSKI – viola a Michal HREŇO – violoncello

Koncertní sál Základní umělecké školy církevní, BRNO, Smetanova 14

Čtvrtek 23. května 2019 v 19 hodin

Jan Šimíček : Valašské invence

Valašské invence pro hoboj, klarinet a fagot jsem napsal v roce 1973. V té době jsem už působil v Královéhradeckém rozhlase jako hudební redaktor, dramaturg a režisér. Impuls k vytvoření pěti invencí vzešel od členů Nového dechového tria, kteří zároveň působili v Pardubickém komorním orchestru, tehdy pod taktovkou Libora Peška. Byla to pro mne báječná hudební léta v nahrávacím studiu. Jak s orchestrem, tak i s dechovým triem jsem natočil mnoho titulů na vysoké profesionální úrovni. I když jsou uloženy v rozhlasovém archivu, mají i dnes co říct, jak po interpretační, tak i zvukové stránce. Valašské invence vznikly spontánně. Poznáte v nich mé kořeny moravské lidové nápěvnosti. Jan Šimíček

Milan Slimáček : Smyčcový kvartet č. 7

Obsazení smyčcového kvartetu s jeho specifickou stylizací mám velice v oblibě. Jednak mám už od studií rád skladby Beethovenovy, Brahmsovy a dalších autorů, jednak jsem začal psát pro tuto nástrojovou sestavu už v mladých letech. První smyčcový kvartet jsem složil roku 1965, druhý 1973, třetí 1988 a několik dalších pak po roce 2000. Ten poslední – sedmý – roku 2016. Má tři věty, z nichž prostřední je pomalá. Snažím se o syntézu soudobé a tradiční hudby. Uplatňuji hlavně rozšířenou tonalitu, někde s torzy atonality, místy sahám až k bitonalitě. Mám zálibu v kvartových intervalech, čistých i zvětšených a jejich souzvucích. Skladba má sazbu pro posluchače přehlednou, přestože neplyne v jednom pohybu.

Milan Slimáček